Já mám vlastně mateřský a otcovský jazyk. S mámou mluvím česky a s tátou holandsky. S bráchou – jak kdy. Taky podle situace. Vlastně je to hrozná pohoda.
Brzo jsem ale musel začít s angličtinou a němčinou. A to je pak těžké, protože v holandštině se stejné kombinace hlásek vyslovují nebo píší jinak, a já to od sebe neumím pořádně odlišit. To je hrůza, když mám psát. Já to někdy ani nevidím. Brácha to ale nemá, je hrozně dobrý ve všech těch jazycích. A tak mě pořád opravuje. |