Do kostela jdu občas s našima, hlavně ale, když hraju na varhany. A to jdu občas ke katolíkům a občas k evangelíkům, podle toho, kde je zrovna potřeba hrát. Někdy se mi to ale hrozně plete. Rozdíly jsou jen malý a to je horší, než kdyby byly velký, hlavně pro to hraní. Někdy se bojím, že se seknu a začnu hrát jindy, než se to zrovna má.

Taky mě občas štve, jak jsou lidi nesnášenlivý. Tuhle jsem chtěl u evangelíků prosadit Břízovo ordinárium, protože je zpěvnější, a oni mi nandali, jak kdybych z nich chtěl udělat katolíky. A přitom je to tak jedno!