U nás doma je pěkně veselo. Hlavně pořád nějaký návštěvy, známý, večeře, kultura. To je asi to nejhlavnější. Máma pracuje jako zahradní architektka a má malou firmu – teda spíš firmičku. Táta učí na vysoký něco jako filosofii. A taky je Holanďan, což je docela důležitý. Tak trochu pendlujeme mezi Prahou a Utrechtem. A všude samí známí. V Utrechtu mám svoje kolo a hrozně mi občas chybí, že tady na kole nemůžu všude. Mám ještě staršího bráchu. Rozumíme si jak v čem, taky je o dost starší, tak to je někdy těžký. A úplně nejtěžší je, že jsme oba takový soft typy. Jenže brácha je homosexuál a já ne (teda alespoň myslím). A občas to dostanu schytáno, jako kdybych byl. Před dvěma roky jsme se konečně z malého bytu přestěhovali do domku. Jsme hrozně zadlužený a rodiče musí splácet hypotéku. Takže s penězma nic moc. O to víc mě štve, když si o mně pořád okolí myslí, že jsme hrozně prachatý jen proto, že je táta zápaďák. Taková blbost, když učí na český vysoký!
No a takhle táta vzpomíná na to, jak přišel do Československa. |