Za to já se v tom pěkně plácám. Jsem křtěný – jako máma, ale za katolíka se nepovažuju. Myslim, že jsem někde uprostřed mezi mámou a tátou – ani ateista, ani katolík. Sem tam zajdu do kostela, ale vnímám ho jako místo pro rozjímání. Máma mě naštěstí, asi i díky tátovi, do kostela nikdy nenutila. Říká, že je to každýho osobní věc. Zároveň se mi moc nezdá tátův ateismus, protože mi přijde, že ty, co aspoň trošku věří, jsou lepší lidi…

Dost mě přitahují jiný náboženství a filosofie. Chodil jsem půl roku na tai-či a neuvěřitelně mě to uvolňovalo. Pak jsem taky zkusil jógu a navštívil pár buddhistických přednášek. Perfektně jsem si pak pokecal se Suong, protože ta má buddhismus z první ruky. Nedávno jsem četl zajímavou knihu o základech taoismu. Docela mě to zaujalo. Když to celý shrnu, jsem asi věřící, ale vnímám tu víru trošku jinak než třeba moje máma. Nemyslím si, že bych musel chodit každou neděli do kostela (zajdu, když mám chuť). V něco určitě věřím, ale zatím nevím, co To přesně je, hledám To.