Jami: Já už se těším, zítra mi končí Ramadán. A těším se jak si zakalím.

Jožo: Ale Jami, ty přece nekalíš.

Jami: Budu jíst bonbony, KFC a pít kolu, to bude nářez!

Jožo: A tomu ty říkáš náboženství, jo? Proč se tedy postíš, když už se těšíš, že to budeš mít za sebou. Proč to tedy děláš?

Jami: Protože je to správné, přeci.

Jožo: A to ti jako stačí k tomu, abys měsíc nejedl, jo?

Jami: To bys stejně nepochopil.

Jožo: Sorry. Nechtěl jsem se tě dotknout, ale fakt mi to přijde divný.

Jami: Je to symbol pokání. Dokazuje to moji víru a je to pro mě důležité.

Jožo: A ty to chceš dělat, nebo to děláš, protože musíš?

Jami: Chci a taky je to součástí naší tradice.

Jožo: To by mi asi nestačilo.

Jami: To by ti teda asi stačilo, kdybys žil v cizině, kam pořád tak trochu nepatříš.

Jožo: Mně to připadá stejně divné, postit se pouze kvůli tradici.