| Čeština mi, myslím, celkem jde. Hodně mi pomohla náhradní babička. Někdy mám ale problémy s takovými obraty jako: Kuj železo… nebo „a bylo vymalováno…“. Můj mateřský jazyk je vietnamština a jezdím do Vietnamu, abych ji nezapomněla. Taky se dívám s rodiči přes satelit na vietnamské televizní programy. Taky překládám tatínkovi jídelní lístky do češtiny.
Někdy si vzpomínám na své potíže s češtinou – musela jsem chodit na doučování, ale nakonec jsem to v pohodě zvládla. Protože moje maminka nerozumí česky, stane se, že pro ni musím tlumočit. Problémy jsem začala mít, když nám ve škole přidali pro mě už třetí jazyk – angličtinu, ale srovnalo se to. Teď chodím navíc i na francouzštinu, která je ve Vietnamu pořád rozšířená. Babička tam má spoustu francouzských knih, tak bych si chtěla něco z nich o prázdninách přečíst. | 
