Magda: Aha, to je teda něco, já myslela, že všichni muslimové se musí řídit podle šaríji.

Jami: My se řídíme podle šaríje tak, jak to uznáváme za vhodný podle našeho svědomí a tradice. A nesmíme samozřejmě porušovat české zákony. A taky samozřejmě chodíme za imámem.

Magda: A co s ním řešíte?

Jami: No třeba, jednou když jsem byl na školním výletě, tak jsem snědl karbanátek, protože jsem nevěděl, že je tam vepřový.

Magda: Tyyy jo, to přece muslimové nesmí!!!

Jami: No právě, taky jsem se hrozně lek, ale imám mě uklidnil a řekl, že si mám dávat příště větší pozor. Řekl, že nejdůležitější je věřit v Boha (my mu říkáme Alláh) a že on dobře ví, že jsem to přece neudělal vědomě.

Magda: Jestli ty nejseš trošičku fundamentalista... směje se

Jami: Chceš ťafku!? směje se. To rozhodně ne, ale prostě určitý pravidla se musí dodržovat a že nejíme vepřový, je docela maličkost. U nás je prostě tradice, že se to nejí, a na tebe by se kámoši asi taky dívali divně, že jíš kobylky a housenky, když tu na to lidi nejsou zvyklý.