Buddhismus je nábožensko-filosofický systém, který vznikl v 6. - 4.st. př.n.l. v severní Indii. Zakladatelem byl Buddha. Vedle křesťanství a islámu je jedním z nejrozšířenějších náboženství zejména v zemích střední, jihovýchodní a východní Asie. Jako všechna indická náboženství přejal buddhismus víru v karmu a ve stěhování duší. Vlastním základem buddhistické nauky (dharma) je učení o utrpení (dukkha), které buddhismus chápe jako vlastní podstatu života; hlásá cesty k jeho překonání a k dosažení konečného cíle, tzv. nirvány, tj. stavu, kdy končí koloběh převtělování a tím také utrpení.
V době svého vzniku byl buddhismus snad i reakcí na vystupňování protikladů mezi sociálními skupinami; postavil se dokonce do opozice proti oficiálnímu bráhmanistickému kastovnímu systému tím, že prohlásil všeobecnou rovnost. Na druhé straně je ovšem učením sociálně pasivním, odtrženým od konkrétní historické situace. Tím byl buddhismus přijatelný pro vládnoucí síly, což se stalo hlavním předpokladem jeho rozšíření.
V Číně se buddhismus začal šířit v 1. st. n.l., největšího významu dosáhl ve 4. a 7. st. Do Japonska se dostal v 6.st. z Číny a Koreje. V 16. a 17.st. se rozšířil v Tibetu a Mongolsku ve svérázné formě lámaismu. Ve své starší formě je dosud živý ve Srí Lance, Barmě a v Thajsku, v mladších formách v ostatních zemích střední a jihovýchodní Asie. |