 |  |
 |
Globalizace
- O co jde v dialogu "Máme hlad"?
Globalizace je fenoménem, který se nás dotýká v každodenním životě. Všichni už jsme o globalizaci někde slyšeli, ale víme vlastně, co se pod tímto pojmem skrývá a co všechno může znamenat? To, že se náš svět globalizuje, je pro nás přínosem, nebo negativem? Terčem nedůvěry a pohrdání se například často stává globalizovaný potravinářský průmysl typu McDonalds nebo KFC, ale víme vlastně, čím se tyto společnosti provinily a jaké jsou argumenty jejich odpůrců? A co vzájemná čím dál větší propojenost celého světa díky médiím a internetu, pomáhá nám? Nebo nás tyto globální informace jen zbytečně zahlcují?
- Co je...?
Globalizace: Znamená rostoucí propojenost současného světa ve všech oblastech života lidí, tj. v oblasti ekonomické, sociální, kulturní, technické i politické.
Globální vesnice: Vzájemná propojenost světa díky elektronickým médiím jako je televize a internet. Díky moderním možnostem komunikace se stírají geografické, politické, národní i jiné bariéry a lidé na celém světě si mohou svobodně vyměňovat své názory a sdílet informace.
Amerikanizace, westernizace: Ovlivňování okolního světa určitými částmi kultury USA nebo západní kulturou (sledování amerických seriálů, slavení svátku svatého Valentýna, stravování ve fast-foodech typu McDonald )
Globální problémy: Jsou to problémy na globální i lokální úrovni, týkají se celé lidské civilizace a jsou řešitelné pouze celosvětovým úsilím.
Světová banka (World Bank): Zajišťuje finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se zemím s cílem snížit chudobu a zlepšit životní standardy v celém světě. Jejími vlastníky jsou vlády 180 členských zemí se svými podíly.
Mezinárodní měnový fond ( MMF, IMF): Je mezinárodní organizace přidružená k OSN, jež si klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže.
Bohatý sever a chudý jih: Svět se rozdělil na země ekonomicky vyspělé, které těží z globalizace pozitiva a jejichž ekonomice vývoj tímto směrem prospívá (bohatý sever), a země, které zůstávají pozadu a na globalizaci negativně doplácejí (chudý jih).
Nadnárodní společnosti: Ve světě dnes existuje asi 40 tisíc společností, které působí nadnárodně, např. Coca-Cola, T-mobile, Kentucky Fried Chicken, Nike, Adidas, Dunkin Donuts, Shell, Avis, Holiday Inn, Hilton a další z nejrůznějších odvětví.
Fairtrade (spravedlivý obchod): Je obchodní partnerství, jehož cílem je přímá a účinná podpora znevýhodněných výrobců z rozvojových zemí. Toho se snaží docílit především poskytováním „férových“ obchodních podmínek pro zapojené výrobce s důrazem na dodržování základních norem pracovního práva a ochrany životního prostředí a zvyšováním informovanosti spotřebitelů o situaci malých zemědělců a řemeslníků v rozvojových zemích.
- Téma
Pojem globalizace je velmi mladý termín, poprvé jej použil americký ekonom Theodore Levitt v roce 1985 k popisu vývoje světového hospodářství v období sedmdesátých let 20. století. Dnes se s termínem globalizace setkáváme téměř denně – v televizi, tisku, na internetu i v běžném rozhovoru.
„V nejobecnější rovině globalizace znamená zvyšující se propojování světa ve všech oblastech života lidí. Globalizace je souborem mnoha různorodých procesů, které obsahují aspekty ekonomické, sociální, kulturní a politické. Tyto procesy jsou vzájemně provázané a navzájem se podmiňují. Ekonomické procesy spočívají zejména v propojování světových trhů a zapojování všech společností do světových ekonomických vazeb, v působení nadnárodních korporací a mezinárodních finančních institucí (Světová banka, Mezinárodní měnový fond). Sociální procesy zahrnují jevy jako je globální turistika či migrace, rozvoj komunikačních technologií a dopravy či celosvětový nárůst chudoby. V kulturní dimenzi globalizace dochází ke zintenzivnění kontaktu mezi kulturami a celosvětovému šíření určitých kulturních vzorů. V této souvislosti se hovoří o mizení rozmanitosti kultur a procesu „pozápadnění“ (westernizace) či amerikanizace světa a o vzniku nových kulturních forem jejich míšením (hybridizace či kreolizace). Politické procesy jsou především charakterizovány poklesem politického vlivu národních států, propojováním států do větších celků a také rostoucím vlivem ekonomiky na politické rozhodování. Důležitou charakteristikou globalizace je vzájemná závislost mezi státy a hospodářstvími či nárůst nerovností mezi chudými a bohatými společnostmi, které doprovázejí propojování světa.“ (www.varianty.cz)
Globální problémy lidstva
Lidská civilizace musí řešit celou řadu tzv. globálních problémů, které s sebou globalizace nese a které se týkají celého světa. Nejčastěji se hovoří o následujících globálních problémech:
1) Intersociální problémy - ty vznikají ve vzájemných vztazích mezi lidmi (relace člověk - člověk) a jsou spojeny se zásadním střetem zájmů různých společenských a ekonomických skupin a systémů:
- problém války a míru (včetně možných jaderných, chemických a biologických konfliktů a katastrof),
- problém překonání sociálně ekonomické zaostalosti méně rozvinutých (rozvojových) zemí,
- problém mezinárodní zadluženosti
- problém změn mezinárodních ekonomických vztahů: úsilí o Nový mezinárodní ekonomický řád (NMEŘ, ang. NIEO), včetně problémů zpřístupnění trhů vyspělých zemí pro zboží z rozvojových států, spravedlivějších pravidel pro obchod a oddlužení chudých zemí.
2) Ekosociální problém- ty pramení z porušených vazeb mezi přírodou a lidskou společností (relace člověk - příroda):
- populační problém,
- potravinový (nutriční) problém,
- surovinový a energetický problém,
- ekologický problém: oslabování ozónové vrstvy, globální oteplování, skleníkový efekt a hrozba globálních klimatických změn, zvednutí hladin oceánů a moří a možné zaplavení ohrožuje 40 procent světové populace, tedy lidi žijící v oblastech do 60 kilometrů od pobřeží, možné války o zdroje (suroviny, půdu, vodu), klimatické změny jako morální výzva (přerozdělení nedostatkových zdrojů).
3) Antroposociální problém- ty se týkají budoucnosti člověka, většinou spadají do jedné kategorie problémů: všelidské problémy sociální, humanitární a kulturní. Často se v této souvislosti hovoří o souhrnném problému budoucnosti člověka, který se pak dělí do dalších 10 - 15 subproblémů, jakými jsou např.:
- problém absolutní chudoby: mezinárodní hranicí chudoby je denní příjem ve výši 1 amerického dolaru, s nižším příjmem žije 1,2 miliardy lidí, 113 milionů dětí pak nemá přístup ani k základnímu vzdělání,
- problém šíření epidemií a drogových závislostí (včetně alkoholismu a kouření cigaret): epidemie AIDS (40 milionů lidí žije s onemocněním HIV/AIDS) a dalších onemocnění (malárie, tyfus, cholera, tuberkulóza),
- problém nekontrolované mezinárodní migrace,
- problém terorismu, živený politickými a národnostními konflikty: Korsika, Čečensko, Kosovo, Izrael, Severní Irsko, muslimský džihád a tzv. válka proti terorismu.
Globalizace pro a proti
| Pozitiva | Negativa |
| Snížení nákladů na produkci a další činnosti mezi více zeměmi, vyšší kupní síla, snížení nákladů na logistiku. | G. nepodléhá žádné stupnici hodnot, není omezena žádným řádem, není regulována žádnou světovou autoritou. Nebezpečí – nadnárodní společnosti nejsou korigovány a pokud nějaká země nevyjde vstříc jejich diktátu, jednoduše se přesouvají jinam – tam, kde jsou lepší podmínky. |
| Uspokojení preferencí více zákazníků a kdekoli na světě. Např. v českém obchodě je možné bez problémů koupit kokosové mléko nebo suroviny na japonské jídlo “suši”. | V politické rovině proces globalizace vede spíš k autoritativnímu řízení, nikoli demokratickému. |
| Standardizace výrobků a programů – výrobky musí splňovat určitá kritéria platná po celém světě, což zvyšuje jejich kvalitu. | Standardizace – může se stát, že produkt neuspokojí žádného zákazníka. |
| Roste konkurenceschopnost. | Přináší prospěch jen jedné části lidstva, přičemž ta druhá žije v absolutní chudobě. Globalizace je příležitost pro silnější a ohrožení pro ty slabší. |
| G. urychluje vývoj, zvláště v informačních technologiích, výměna zkušeností je velmi rychlá … | G. je nebezpečná pro národní kultury, znamená jejich degeneraci, splývání zemí, zhoršování životního prostředí. |
| Výrobní zařízení na globálním trhu jsou kompatibilní. | Gigant – nadnárodní společnost - likviduje místní výrobce. Spotřebitel pak odvádí daň do té části světa, kde je jí nejmíň třeba. |
| G. s sebou nese touhu po poznání a svobodné výměně informací. | G. s sebou nese touhu po dobytí území a zvětšení vlivů. |
Poslední aktualizace 30.03.2007
- Zdroje
Internet:
www.amo.cz/soubory/pmun/XIrocnik/2GA/BGR-11-2GA-1-Globalizace.pdf
  |
|