Jožo: Dane, pojď sem, potřebuju posily.

Dan: Čau, jak se vede? O co jde?

Jožo: Holky chtějí pozvat Vacína do školy. Úlet, ne?

Dan: Uff, to jste se ale asi zbláznily, ne? Víte, kdo to je?

Ticho.

Dan: Ty jo, ještě ve škole poslouchat tyhle kecy, jako by to nestačilo každou chvíli na ulici.

Magda: Co posloucháš na ulici?

Dan: Pozor na peněženky, cikán nemakačenko….Nestačí?

Magda: Dramatizuješ, ne? Normálně přijde a bude mít přednášku. To je celý.

Dan: No jo, ale o čem bude mít tu přednášku? O tom, že jako Rom nemůžu žít normálně. A vy to budete poslouchat a jak se tam pak budu cejtit? A za dva měsíce mi dá někdo do pusy a rasistický motivy tomu nikdo nepřiklepne, že jo? To abych začal pořádně chodit na tréninky.

Magda: Hele, já myslím, že to trochu přeháníš s tou paranoiou.

Dan: Přeháním? Tak já ti něco řeknu. Minule, když měli náckové demošku, na který Vacín taky hrál, tak se akorát trefili do narozenin mojí ségry a kvůli tomu jsme oslavu radši odložili, protože kdybychom vylezli ven, šlo by nám o hubu. Jeden kámoš si z toho dělal srandu, šel si koupit cigára a skončil v nemocnici. Ty se s takovýma lidma chceš bavit? A ještě je chceš zvát do školy?

Magda: Počkej, ty nechodíš ven, když mají náckové demošku?

Dan: A co bych tam asi dělal, mám jim ještě běhat do rány? To není jenom tehdy, když mají demošku. Jsou místa, na který nelezu nikdy. Radši. Když jich je víc, tak si fakt nemůžu bejt jistej. Ty neznáš tu storku o tom, proč jsem začal radši boxovat?