Jami: Jenže ono to není jen občas. Ono je to tak, že bych musel povolovat furt. Knedlo vepřo zelo ve školní jídelně, v táboře, to je prostě pořád. Copak někomu ubližuju tím, že nejím vepřový? Dyť je to moje věc, ne? Co kdybych byl prostě vegetarián jako Jožo?

Pavla: Ale tady jsi v Čechách a myslím, že by sis to měl konečně uvědomit. Nemůžeš furt paličatě trvat na tom svým.

Magda: Mně nejde o vepřový, ale mámu to mrzelo a co já teď s tím? Ach jo!